Novely ze dvou samostatných sbírek význačné dánské autorky (Zimní pohádky, 1942; Anekdoty osudu, 1958) zobrazující mizející svět aristokratických a rytířských ideálů. Odehrávají se především koncem století a vyznačují se ironickým nadhledem a fantastičností. Formou jsou novely inspirované vypravěčskými tendencemi orientálnímii evropskými, jejich obsah je mnohoznačný, připouští řadu výkladů; každý příběh není příběhem sám o sobě, ale má vždy další obecný výklad.